Jak je to s koncesionářskými poplatky?
Jako kdyby moderátoři, redaktoři a dramaturgové loudili na domácnostech nějaké drobné! Je to naprosto v rozporu s myšlenkou Karla Hvížďaly:
„Veřejnoprávní médium (nebo také Médium veřejné služby) je označení sdělovacího prostředku, které má příjem z veřejných peněz a právně definovaný rozsah a povinnosti. Cílem jejich provozování je zabránit zneužití médií politickými stranami a podpořit média, jako čtvrtý pilíř demokracie." Ale k čemu u nás pilíře demokracie? Televize kdysi u nás byla financována státem, koncesionářské poplatky přišly později. A nic se nedělo. Navíc také každá domácnost ušetří 2160 Kč ročně. A to se vyplatí! Je to sedmdesátkrát zrušený poplatek u lékaře. Politici se i v době krize předhánějí v populismu. Těch ušetřených 2160 Kč ze mne stát vysaje jiným způsobem. A z jinak ode mne vybraných peněz pak bude financovat rozhlas a televizi podle svého. Kromě zástupců v radách (jsou dosazeni politickými stranami a tak o své nezávislosti mi mohou vyprávět pohádky) tak budou mít politické strany na média i finanční vliv! A to už je pěkně tlustý klacek.
Jestli se budou platit koncesionářské poplatky či nikoliv, stav veřejnoprávních médií nijak neřeší. Řekl bych, že větším vlivem politických stran se jejich pozice spíše ještě zhorší a jestli je teď ředitel příslušného média v rukou „své" rady, bude mu moci v budoucnu i kdejaký politik z parlamentních lavic hrozit, že mu sníží rozpočet, protože o garancích státu už také víme své.
Koncesionářské poplatky dávají médiím určitý pocit svobody. Platí je sami diváci a posluchači a tak by mělo také platit, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Že se tak většinou neděje, je smutné. Řešením by bylo odpolitizování rad. Jejich členové by se měli rekrutovat spíš z řad profesních svazů, nepolitických zájmových skupin, větších občanských sdružení, odborníků na média a podobně. A pokud se má ušetřit, pak není třeba vybírat poplatky zvlášť pro televizi a zvlášť pro rozhlas. To by však znamenalo sloučit obě média do jedné instituce. Ve Velké Británii to takto funguje poměrně dobře už od roku 1927 (BBC), stejně tak v Rakousku (ORF), v Německu (ARD) atd. To, že u nás dosud není rozhlas a televize sloučen do jedné instituce je pro mne naprosto nepochopitelné. Pokud bych tedy o něco stál, pak o silné nezávislé a všemi uznávané médium. A tím ani veřejnoprávní televize, ani veřejnoprávní rozhlas zatím nejsou. A po zrušení koncesionářských poplatků ani nebudou.
Ivan Rössler
Petr Oliva
V roce 1972 jsem dělal rozhovor s devětadvacetiletým Petrem Olivou. Vezměte ukázku z tohoto rozhovoru jako malou vzpomínku na herce, který nás nedávno opustil.
Ivan Rössler
Ivan Mládek 77
Dnešní sedmička v datu (7. února) není jediným šťastným číslem Ivana Mládka. Dneska svůj datum narození obohatil o další dvě sedmičky, protože dnes se Ivan Mládek dožívá sedmdesáti sedmi let.
Ivan Rössler
Lovec perel Mirko Pašek
Dnes je to sedmnáct let, co zemřel v jednadevadesáti letech spisovatel Mirko Pašek. Jeho Lovci perel patří asi k nejznámějším knížkám, které napsal. A není jich málo. Tou první je Loď Opanake, která vyšla, když mu bylo třicet let.
Ivan Rössler
První den Novy
4. 2. 1994 začala vysílat TV Nova. Už je to pětadvacet let. Měl jsem to štěstí, že jsem u zrodu Novy byl. Její start jsme připravovali necelý rok. Dostal jsem na Nově na starosti zábavu.
Ivan Rössler
Ticho za Jana Palacha
Ve středu 16. ledna to bude padesát let, kdy se na Václavském náměstí upálil na protest proti sovětské okupaci Jan Palach, tři dny na to na následky svého popálení zemřel. Chtěl bych v této souvislosti napsat o písni Ticho.
Ivan Rössler
Slavnější než Karel Gott
Byl považován za jednoho z králů rock and rollu a je to šedesát let od doby, kdy vyhrál s písní Rock Around the Clock jednu lokální soutěž. Psal se rok 1958 a řeč je o Pavlu Sedláčkovi.
Ivan Rössler
Valící se knoflíky
Legendární bratislavské skupině The Buttons se říká slovenští Rolling Stones. Když v roce 1964 Dodo Šuhajda skupinu společně s dalšími hudebníky zakládal, byli natolik okouzleni skupinou Rolling Stones, že ji začali napodobovat.
Ivan Rössler
Omluva
Tak jsem si se skupinou Progres 2 trochu naběhl a po právu jsem to schytal. Chtěl jsem si zkrátit cestu, ale trochu se to nepovedlo. A tak se omlouvám.
Ivan Rössler
Rockeři po padesáti letech
Hned dvě rockové skupiny slaví padesát let od svého vzniku. Progres 2 a The Plastic People of the Universe.
Ivan Rössler
Jasná páka se starým obsahem
Až na konci roku jsem si uvědomil, že letos bylo takové polokulaté výročí jednoho článku, který spustil lavinu zákazů, jež postihla řadu rockových kapel.
Ivan Rössler
Černý racek a ti druzí
Černý racek je jedna z nejlepších rockových skladeb, kterou napsal Oldřich Veselý, autor mimo jiné i písně Válka je vůl a mnoha dalších. 13. listopadu by se dožil sedmdesáti let.
Ivan Rössler
Jeli jste někdy třicítkou? Jaké to je?
Vážená paní primátorko Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, dovolte mi, abych Vám osobně pogratuloval k nové metodě, jak získat od lidí nedobrovolný příspěvek do Vaší magistrátní pokladny.
Ivan Rössler
Utečenci dorazili do Prahy
Na Masarykovo nádraží dorazilo několik vlaků přeplněných utečenci. Celkem přijelo více než 370 000 lidí. Mnoho z nich mělo prostředky na přežití jen několika málo dní.
Ivan Rössler
Bublina
Před mnoha lety jsem zachytil vyprávění Lubomíra Lipského o jeho dětství. Se smutkem z jeho odchodu vám ho nabízím. "... vždyť vy vypadáte docela k světu! A já si myslela, že jste spíš takový bublina,"
Ivan Rössler
Česká politika potřebuje politiky
Ve správně fungujícím státě se občan o politiku nemusí starat, má na to lidi - vládu, parlament a pana prezidenta.
Ivan Rössler
Miluji EU
Je několik důvodů, proč Evropskou unii milovat. Jeden z nich je, že pozitivně zasahuje do našeho života.
Ivan Rössler
Ještě jednou Jiří Voskovec
Téma Voskovec bylo jedním z témat, které jsem si vybral pro svůj rozhlasový pořad na výstavě KDE DOMOV MŮJ, která byla v roce 1990 v Praze U Hybernů. Jmenoval se Setkání s Georgem Voskovcem.
Ivan Rössler
Jiří Voskovec 60 + 50 = 110
Jiřího Voskovce jsem slyšel už jen z desek (a viděl ve filmu). Ale byl jsem na jeho malé oslavě. Bylo to v roce 1965, kdy se oslavovaly v Divadle hudby v Praze jeho šedesátiny.
Ivan Rössler
Na obranu Landy
Tak jsem si přečetl, že náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD) v uplynulých dnech odmítl, aby zpěvák Daniel Landa složil hymnu k pražské oslavě 700. výročí narození panovníka Karla IV.
Ivan Rössler
Zemřel Malý velký lord Rostislav Černý
Rostislav Černý skutečně hrál Malého lorda v semaforském Člověku z půdy (v alternaci s Jiřím Suchým!), mnohem víc byl ale znám jako autor nesmrtelných hitů jako například Trezor (Karel Gott), Oliver Twist (Eva Pilarová), Dej mi pár okovů (Karel Hála) a mnoha dalších. Jeho kamarád Jiří Srnec mu nabídl angažmá v Černém divadle a tím mu vlastně umožnil, aby emigroval. Nebylo divu, bylo to krátce po sovětské invazi v roce 1968. Před Rosťovou emigrací jsme se párkrát potkali, jednou jsem byl dokonce svědkem, jak v Redutě někomu prezentoval svou novou píseň.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1848x