Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bublina

3. 10. 2015 7:56:15
Před mnoha lety jsem zachytil vyprávění Lubomíra Lipského o jeho dětství. Se smutkem z jeho odchodu vám ho nabízím. "... vždyť vy vypadáte docela k světu! A já si myslela, že jste spíš takový bublina,"

řekla Lubomíru Lipskému jedna babička v trafice.

To už tak bývá, že některé role poznamenávají herce i v civilním životě. Mnozí, kdož pamatují Lubomíra Lipského jako dědu Potůčka, se diví, proč nechodí po ulici s fajfkou, jiní v něm hledají poručíka Borůvku, zkrátka každý v něm vidí někoho jiného, nějakou jinou roli.

"Já si toho moc z dětství nepamatuji, ale živě si vzpomínám na jednu humornou historku. Bylo mi asi pět let a byl jsem poslán přes náměstí pro mléko. Šel jsem, hvízdal jsem si a z rozvernosti jsem si narazil na hlavu hrnec. Když jsem přišel do mlékárny a chtěl jsem mléko, prodavačka řekla: "Tak si hezky ten hrnec sundej..." Jó, to se jí řeklo, ale hrnec nechtěl dolů. Prodavačka mi chvíli pomáhala, ale hrnec nepovolil. "Co se dá dělat," řekla, "jdi hezky domů, ať ti ho doma sundají." To už mi hrnec spadl přes oči a domů jsem se dostal jen díky dobrým lidem. Maminka byla určitě hodně překvapená, ale brzy přešla k činům a začala táhnout. Hrnec však nevytáhla. Bylo to jako v té pohádce o dědově řepě. Přišel otec a šel na to s fortelem. Hrnec držel jako ulitý. Nakonec poslali pro klempíře. Já brečel. Zajímavé je, že jakmile klempíř přišel, uši mi nějak splaskly a hrnec pustily dobrovolně. Ale pro mléko jsem už nešel...

Bydleli jsme na náměstí v centru Pelhřimova. Samozřejmě, že jsme jako všichni kluci válčili. Nejvíce s kameňáky, což byli kluci, kteří bydleli za kamenným mostem. Střediskem našich rejdů byly sady. Scházeli jsme se v kuželníku zahradní restaurace.

Později jsme měli partu asi pěti kluků a sbírali jsme autogramy. Psali jsme si o ně do celého světa. Nasbírali jsme asi tisíc podpisů: Einsteina, Chamberlaina, Chaplina, Uptona Sinclaire, Sinclaire Lewise, Thákura, Nezvala, Horu, Halase, Langra... no všech tisíc z hlavy nevyjmenuju. Tato záliba nás pochopitelně stála hodně peněz. Abychom měli na známky, stali jsme se dopisovateli krajského tisku. Psali jsme tam různé lokálky. Jelikož se v Pelhřimově moc nedělo, tak jsme si vymýšleli, Třeba: "Rolníkovi J.P. z H. se narodilo tříhlavé tele. Je zdravé a všeobecně se očekává jeho další vývoj. Další zprávu podáme..." A tak podobně.

Také jsme si založili divadlo na půdě. Chodili na ně i dospělí, od kterých jsme vybírali příspěvky na výrobu kulis; malovali jsme je ovšem sami. Pamatuji se na jeden svůj výstup, kdy jsem měl jako čert seskočit shora na jeviště. Skok se povedl. Strhl jsem při něm - za všeobecného veselí - kulisy.

Hry jsme si psali také sami. Byla to dobrá parta - můj brácha, Jirka Lír, bratři Böhmové (ti za války zahynuli v Osvětimi). Sami pro sebe jsme hráli takovou zvláštní hru, při které jsme se rozsadili a soutěžili, kdo koho rozesměje. Ten, kdo se při produkci toho druhého rozesmál, musel dát fant. Dovoleno bylo všechno, kromě lechtání.

Na prázdniny jsem jezdil do rodiště své matky. Byla to malá vesnička, asi osm čísel, Rybníček se jmenovala. Tam mě nutili jezdit na koni. Strejda mě vyhodil do sedla a já přepadl druhou stranou dolů. Kůň začal jančit a já zažil okamžiky hrůzy, když jsem nad sebou viděl koňské břicho a vedle sebe tančící kopyta. Od té doby - až dodneška - se koní bojím.

Chodívali jsme také na houby. Babička nás učila, že když se vchází do lesa, musí se říct: "Pozdrav pánbu, lese, pánbu budiž našim spomocníčkem." A když jsme zaslechli v lese straku, muselo se třikrát plivnout přes pravé rameno a bez zabreptání říct: "Strako, pfúj, pfúj, pfúj; na naše štěstí, na tvoje neštěstí, na naše štěstí, na tvoje neštěstí, na naše štěstí, na tvoje neštěstí." Kdo se zabreptal, tomu se něco nedobrého mělo přihodit.

Autor: Ivan Rössler | sobota 3.10.2015 7:56 | karma článku: 14.31 | přečteno: 523x

Další články blogera

Ivan Rössler

Utečenci dorazili do Prahy

Na Masarykovo nádraží dorazilo několik vlaků přeplněných utečenci. Celkem přijelo více než 370 000 lidí. Mnoho z nich mělo prostředky na přežití jen několika málo dní.

9.11.2015 v 10:06 | Karma článku: 21.20 | Přečteno: 1471 | Diskuse

Ivan Rössler

Česká politika potřebuje politiky

Ve správně fungujícím státě se občan o politiku nemusí starat, má na to lidi - vládu, parlament a pana prezidenta.

23.9.2015 v 9:15 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 360 | Diskuse

Ivan Rössler

Miluji EU

Je několik důvodů, proč Evropskou unii milovat. Jeden z nich je, že pozitivně zasahuje do našeho života.

23.6.2015 v 12:20 | Karma článku: 25.45 | Přečteno: 933 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Zuzana Zajícová

Divoké letní noci a taky pěkná divočina ve dne

Horké letní ráno. Sobota v červenci. Na klice nám visela igelitka plná tvrdého chleba. Dřív jsme je dávali sousedovic koním, ale poslední dobou máme zajímavější strávníky.

26.6.2017 v 10:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

Když škola bývala školou

Zdálo se mi o zástupci školy. O mém prvním zástupci školy, od něhož jsem se tolik naučila. Vynikal přísností a nekompromisností a já jsem mu za to po celý život vděčná.

26.6.2017 v 10:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 106 | Diskuse

Jan Tichý

No jo, Pražáci…

...povzdechl si policista na obvodním oddělení v malém městě, když vyslýchal jako svědka mého syna, kterému v Praze ukradli peněženku s doklady.

26.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 421 | Diskuse

Jiří Havlíček

Bismarckovský model zdravotnictví v Čechách

Proč se u nás tento skvělý model zdravotnictví, stal zdrojem obživy pro různé typy hladojedů a obchodníků, kteří kupčí z našim zdravím??? Jak je možné, že pojišťovny a farmaceutické společnosti na nás tím to způsobem parazitují??

26.6.2017 v 4:36 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 285 | Diskuse

Miroslava Pokorná

Poezie v kuchyni

Některé mé kuchařky jsou notně staré. Když říkám notně, tak třeba z roku 1944. Namátkou: Tajemství malochovatelské kuchyně, podle které jsem kdysi připravovala králíka tak, aby nesmrděl.Knížky o koření a bylinkách. Jídla ze soji

26.6.2017 v 1:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 82 |
Počet článků 59 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2025

Scénárista, textař, dramaturg. Pracoval v rozhlase, vydával desky v Pantonu, dramaturgoval festivaly Rockfest a Porta, byl šéfredaktorem TV NOVA. Víc na www.irossler.cz

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.