Rath a slevový kupon

Kdyby David Rath bojoval proti zákonu o poplatcích v lékárnách tak, že by usiloval o změnu či zrušení zákona, bral bych to. Ale David Rath místo toho předvádí jednu metodu za druhou, jak tento zákon obcházet. 

Dává tím ostatním občanům návod, že – pokud se jim nějaký zákon nelíbí  - je vlastně docela legální hledat cestu k tomu, jak tento zákon obejít. Je to cesta k anarchii, která se může po čase obrátit i proti Rathovi v okamžiku, kdy on sám bude v roli zákonodárce (i když doufám, že ho už nikdo nikdy nikam nezvolí) a bude chtít nějaký zákon prosadit či obhajovat. I když v tomto ohledu je tento politik sám velice tvrdý. Vzpomeňme, jak chtěl potrestat ředitele škol zato, že mu neuspořádali anketu o názvu středoškolské univerzity. Svévole politika hraničí s diktaturou, pohrdání zákony s anarchií a to nemá v demokracii co dělat. Zákony se mi nemusí líbit, ale pokud existují, musím je dodržovat do té doby, dokud se nepodaří zákonnou cestou je změnit. Mám právo proti nim bojovat, ale pokud ten boj prohraji, musím prohru statečně nést. A to se Rathovi zatím nedaří. Asi neumí prohrávat. Anebo neumí bojovat férovým způsobem.