Ivan Rössler
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1848x
Seznam rubrik
Ivan Rössler
Petr Oliva
V roce 1972 jsem dělal rozhovor s devětadvacetiletým Petrem Olivou. Vezměte ukázku z tohoto rozhovoru jako malou vzpomínku na herce, který nás nedávno opustil.
Ivan Rössler
Lovec perel Mirko Pašek
Dnes je to sedmnáct let, co zemřel v jednadevadesáti letech spisovatel Mirko Pašek. Jeho Lovci perel patří asi k nejznámějším knížkám, které napsal. A není jich málo. Tou první je Loď Opanake, která vyšla, když mu bylo třicet let.
Ivan Rössler
Utečenci dorazili do Prahy
Na Masarykovo nádraží dorazilo několik vlaků přeplněných utečenci. Celkem přijelo více než 370 000 lidí. Mnoho z nich mělo prostředky na přežití jen několika málo dní.
Ivan Rössler
Bublina
Před mnoha lety jsem zachytil vyprávění Lubomíra Lipského o jeho dětství. Se smutkem z jeho odchodu vám ho nabízím. "... vždyť vy vypadáte docela k světu! A já si myslela, že jste spíš takový bublina,"
Ivan Rössler
Česká politika potřebuje politiky
Ve správně fungujícím státě se občan o politiku nemusí starat, má na to lidi - vládu, parlament a pana prezidenta.
Ivan Rössler
Miluji EU
Je několik důvodů, proč Evropskou unii milovat. Jeden z nich je, že pozitivně zasahuje do našeho života.
Ivan Rössler
Ještě jednou Jiří Voskovec
Téma Voskovec bylo jedním z témat, které jsem si vybral pro svůj rozhlasový pořad na výstavě KDE DOMOV MŮJ, která byla v roce 1990 v Praze U Hybernů. Jmenoval se Setkání s Georgem Voskovcem.
Ivan Rössler
Jiří Voskovec 60 + 50 = 110
Jiřího Voskovce jsem slyšel už jen z desek (a viděl ve filmu). Ale byl jsem na jeho malé oslavě. Bylo to v roce 1965, kdy se oslavovaly v Divadle hudby v Praze jeho šedesátiny.
Ivan Rössler
Na obranu Landy
Tak jsem si přečetl, že náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD) v uplynulých dnech odmítl, aby zpěvák Daniel Landa složil hymnu k pražské oslavě 700. výročí narození panovníka Karla IV.
Ivan Rössler
Zemřel Malý velký lord Rostislav Černý
Rostislav Černý skutečně hrál Malého lorda v semaforském Člověku z půdy (v alternaci s Jiřím Suchým!), mnohem víc byl ale znám jako autor nesmrtelných hitů jako například Trezor (Karel Gott), Oliver Twist (Eva Pilarová), Dej mi pár okovů (Karel Hála) a mnoha dalších. Jeho kamarád Jiří Srnec mu nabídl angažmá v Černém divadle a tím mu vlastně umožnil, aby emigroval. Nebylo divu, bylo to krátce po sovětské invazi v roce 1968. Před Rosťovou emigrací jsme se párkrát potkali, jednou jsem byl dokonce svědkem, jak v Redutě někomu prezentoval svou novou píseň.
Ivan Rössler
Prezident si může dělat, co chce!
V zásadě si prakticky může dělat kdokoliv cokoliv do té doby, kdy se někdo jiný rozhodne, že vytvoří nějakou nepřekročitelnou hranici. Teď tuto hranici vytvořil náš prezident, který zabouchl dveře Hradu americkému velvyslanci. Souhlasím s prezidentem, že nám nějaký cizinec nemá kecat do toho, co dělá naše hlava státu.
Ivan Rössler
Nevýhodná smlouva
V souvislosti s tunelem Blanka, jenž je jediným tunelem na světě, který nemá na svém konci světlo a to jen proto, že žádný konec nemá, jsem se dozvěděl, že Praha podepsala s dodavateli nevýhodnou smlouvu. A na to se přišlo nejspíš až teď, kdy se ukazuje, že tunel není tunel, ale tunel. Respektive není tunel v pravém slova smyslu, ale ve smyslu přeneseném, jehož smyslem je přenášet peníze, nikoliv vytvářet tunely v pravém slova smyslu.
Ivan Rössler
Proč bych nepodepsal
Nemám rád petice, zejména ne ty, které chtějí odvolat prezidenta. Prezidenta je možné volit anebo nevolit, ale pokud je zvolen, je třeba ho ctít. To neznamená s ním bezhlavě souhlasit a bezmezně ho obdivovat. Ale je třeba respektovat, že ho z druhé strany olizujeme na známkách anebo nad námi spíná ruce na úřadech či ve školách. Doma si ho věšet nemusíme, tedy jeho obraz samozřejmě. S prezidentem lze polemizovat, diskutovat - pokud dostaneme šanci a slovo - ale neměli bychom ho odvolávat.
Ivan Rössler
Zemanovi zelení mužíčci
Náš milovaný prezident Miloš Zeman dostal jeden ze svých neobvyklých nápadů a přiznejme si, že jde opět o originální řešení neřešitelné situace. Kdyby se tu objevili zelení mužíčci, poslal bych je dokončit tunel Blanka. Zdá se, že je to jediné správné řešení, protože bez zelených mužíčků je zjevné, že Blanka nebude nikdy dokončena. Jenže, kde zelené mužíčky vzít. Sami asi nepřijdou.
Ivan Rössler
Text-appeal
Nedávno jsem si s hrůzou uvědomil, že letos slavím už padesát let profesionální činnosti. Pravda, psal jsem už dřív a na volnou nohu jsem částečně vstoupil už v roce 1964, ale rok 1965 byl rok rozhodující. Začal jsem se probírat starými papíry a dospěl jsem k názoru, že některé události té doby stojí za to si připomenout. Našel jsem ve výstřižcích článek s titulkem Text-appealová nákaza, který vyšel - vím to úplně přesně 29. 1. 1965 v dnes už neexistujících Zemědělských novinách, které sídlily v dnes už neexistujícím domě v Opletalově ulici. Dnes je tam díra a snad se tam něco brzy postaví.
Ivan Rössler
Šimrání pod bradičkou
Neuplynulo ani 24 hodin od okamžiku, kdy jsem se za pouhých sedm set korun mohl stát důvěryhodnou firmou a už přišla další nabídka: za 99 Euro jsem mohl obdržet EVROPSKÉ VYZNAMENÁNÍ WHO IS WHO.Tato cena se údajně každoročně předává vybraným osobnostem. Vtip je v tom, že přijetím této pocty se současně zavazujete k ročnímu členství v European Who Is Who Association a výše uvedené platbě. Šimrání pod bradičkou spočívá ve větě, že vyznamenání dostávám z důvodů mého působení. Jakého, kdy a kde se neuvádí. Pokud nikde nepůsobíte, za 99 Euro si můžete vytvořit iluzi, že ano.
Ivan Rössler
Důvěryhodná firma
Dneska jsem dostal lákavou nabídku. Medový ženský hlas mi po telefonu sdělil, že jsem byl vybrán jako důvěryhodná firma, zašlou mi certifikát a nálepku, kterou si mohu nalepit na dveře firmy anebo na firemní auto. Každý od této chvíle bude vědět, že jsem firma důvěryhodná. Čekal jsem, kdy přijde trest za tuto poctu. Medový hlas kolovrátkově dovrčel až do tohoto okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že si na jejich webových stránkách mohu vytvořit elektronickou vizitku a to za jednorázový poplatek. Bude to stát pouhých sedm set korun.
Ivan Rössler
Sitzpinkler aneb o čůrání
Sitzpinkler je muž čůrající vsedě a protože tak činí většinou z iniciativy manželky, jde o člověka pod pantoflem. Sitzpinkler je tedy slovo posměšné. Čůrat vestoje je totiž nezadatelné právo muže. A jde skutečně o právo, dokonce posvěcené soudem. Nedávno totiž soud v Düsseldorfu toto právo posvětil. Projednával žalobu vlastníka bytu o náhradu za zničenou podlahu na toaletě. Podlaha byla mramorová a moč je vlastně kyselina, která mramor leptá. A nájemník byl - pochopitelně - původcem tohoto leptání. Vlastník bytu u soudu neuspěl a právo muže na močení vestoje zůstalo zachováno. Co je nějaká mramorová podlaha proti potupě čůrat vsedě.
Ivan Rössler
Klausovo pero
Za totáče koloval takový fór: Husák s Bilakem a nějakou delegací se účastnili závěrečné recepce, kde se podávala káva a byly tam zlaté lžičky. Husák si všiml, že Bilak svou zlatou lžičku strčil nenápadně do kapsy. Nehnul brvou, zjednal si ticho a pravil: „Soudruzi, předvedu vám malé kouzlo. Vidíte zde tuto zlatou lžičku. Strčím ji do kapsy, pomyslím na kouzelnou formulku, třeba „Čest práci“ a hle, zlatá lžička se přestěhovala do kapsy soudruha Bilaka.“
Ivan Rössler
Výzva na obranu knih
Je to pravděpodobně rovných pět set let, kdy se narodil Jiří Melantrich z Aventina, významný český tiskař a nakladatel. Vydal 111 českých publikací a na svou dobu vydával knížky v poměrně vysokých nákladech, a přesto mnohé z nich dokázal vyprodat a tak vydával i reedice. Za to se mu dostalo titulu arcitypograf český.
Ivan Rössler
Jak je snadné být Gottem
Jmenujete se František Vocásek a nikdo vás nezná? Mám pro vás dobrý návod. Založte si profil na facebooku. Na Františka Vocáska zapomeňte, je dost zvučných jmen, která můžete použít. A tak se facebook začíná hemžit postavami jako je František Ringo Čech, Karel Gott, Veronika Žilková, Bohuš Matuš, abych jmenoval alespoň ty, o kterých jsem stoprocentně jist, že s facebookem nemají nic společného.
Ivan Rössler
Průměrný Čech
Holubičí povaha, zlaté české ručičky, co Čech, to muzikant. Národ Švejků. Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu. Češi tady nekrást! Každá koruna dobrá. V hospodě je každý ministr. Mohl bych donekonečna vypisovat slogany, kterými bychom mohli charakterizovat českou povahu. Francouzský spisovatel Pierre Daninos kdysi napsal knížku Jistý pan Blot, která pojednává o průměrném Francouzovi. Zajímalo by mne, jaké vlastnosti by měl vítěz ankety o průměrného Čecha.
Ivan Rössler
Křížová cesta
Objevil jsem jednu z nejpůvabnějších křížových cest, které jsem kdy viděl. Nachází se v Počepicích na Sedlčansku. Je to kraj, který jsem před časem začal pro sebe objevovat, protože moje někdejší oblíbené kraje jsou jaksi přeplněné. Sedlčansko je půvabné a turistika sem ještě v masovém měřítku naštěstí nedorazila. I když naštěstí pro koho? Naštěstí pro poutníka,který na svých cestách nepotká živou duši.
Ivan Rössler
Dvě kapličky
Bylo nebylo, byla jedna kaplička v půvabné vesničce Bučina na Šumavě. Kdysi tam stávalo pár domků a hotel. A také zmíněná kaplička svatého Michala. Z Bučiny vedla pohodlná silnička do německého městečka Finsterau a tak nebylo divu, že kaplička byla u německé části obyvatelstva oblíbená. Pak přišla válka, Němci nás obsadili, pak válka skončila a my využili práva vítězů a Němce jsme vyhnali. Pak jsme mezi sebou vytyčili hranici v podobě ostnatých drátů, drátěných plotů nabitých elektrickým proudem a zátarasů.
Ivan Rössler
Vajíčková bitva pokračuje
V sobotu jsem napsal, že se na facebooku organizují lidé, kteří pomocí vajíček vyjadřují svůj odpor k Jiřímu Paroubkovi. Je zajímavé, jak silný je internet sám o sobě. Od soboty přibylo přes dvacet tisíc lidí a dnes jich je tam bezmála 42 tisíc. Přírůstek je šest tisíc denně. A bezpochyby budou přibývat. Pro mne osobně je to důkaz, že se v našem státě začali zase aktivizovat lidé a že stačí, aby se někde objevila nějaká platforma, která jim to umožňuje. Už se nedivím, že v Íránu zablokovali před volbami přístup na facebook.
| předchozí | 1 2 | další |
