Miluji EU
Nebudu se vyjadřovat k běžencům, tento úkol ponechávám naší moudré vládě, chytrému parlamentu a rozšafnému prezidentovi. Bude zázrak, když se shodnou. Optimismus do žil mi vlil kníže a bývalý ministr zahraničí, když prohlásil: Naši dědové čelili nacistům, otcové komunistům a my se musíme vypořádat s největší migrací ve světě po druhé světové válce. Nebude to snadné, ale to nebyl ani boj s nacisty a komunisty. A ani my bychom se neměli nechat ovládnout strachem.
Když uvážím, jak naši dědové čelili nacistům (Češi prý udávali nejvíc) či komunistům, pak nemám o nás strach. Všemu čelíme čelem.
Ale nechme běžence běžet, zaujalo mne něco jiného: nebude možné fotografovat a následně si dát beztrestně třeba na svůj facebook či jiný veřejný profil fotku z dovolené, pokud se vyfotografujete třeba s Ještědem na pozadí. Když nebudete mít souhlas architekta, vystavíte se tím postihu. A fotka s Tančícím domem v Praze? Nemožné. Chápu, že nelze komerčně využívat cizí dílo, tedy i architekturu, ale chránění autora by mělo mít nějaké hranice.
Když jsme dělali znělku pro jeden pořad na Nově, použili jsme v ní záběry peněz. Naběhli jsme si, protože peníze jsou autorsky chráněné dílo a museli jsme proto autora grafického návrhu dodatečně požádat o souhlas a finančně se s ním vyrovnat. Nevím, jak by dopadl člověk, který se vyfotografuje s nějakou bankovkou v ruce a dá to na facebook. Já to raději nezkoušel. Ale připomíná mi to dřívější aférku, kdy údajně jeden horlivý úředník jezdil vybírat autorské poplatky na potlachy, kde si lidi zpívali písničky. Z hlediska autorského zákona je to veřejné šíření. Stačí, aby jeden nezpíval a už je z něj posluchač. Lhostejno, že není posluchač platící. Naštěstí se tato aktivita v zárodku zarazila jako totální blbost. Jenže v té době do toho nekecala Evropská unie.
Tak uvidíme, jak to dopadne s tím fotografováním tančících a jinak chráněných domů. Já si raději dám na ty architekty bacha!
Ivan Rössler
Petr Oliva
V roce 1972 jsem dělal rozhovor s devětadvacetiletým Petrem Olivou. Vezměte ukázku z tohoto rozhovoru jako malou vzpomínku na herce, který nás nedávno opustil.
Ivan Rössler
Ivan Mládek 77
Dnešní sedmička v datu (7. února) není jediným šťastným číslem Ivana Mládka. Dneska svůj datum narození obohatil o další dvě sedmičky, protože dnes se Ivan Mládek dožívá sedmdesáti sedmi let.
Ivan Rössler
Lovec perel Mirko Pašek
Dnes je to sedmnáct let, co zemřel v jednadevadesáti letech spisovatel Mirko Pašek. Jeho Lovci perel patří asi k nejznámějším knížkám, které napsal. A není jich málo. Tou první je Loď Opanake, která vyšla, když mu bylo třicet let.
Ivan Rössler
První den Novy
4. 2. 1994 začala vysílat TV Nova. Už je to pětadvacet let. Měl jsem to štěstí, že jsem u zrodu Novy byl. Její start jsme připravovali necelý rok. Dostal jsem na Nově na starosti zábavu.
Ivan Rössler
Ticho za Jana Palacha
Ve středu 16. ledna to bude padesát let, kdy se na Václavském náměstí upálil na protest proti sovětské okupaci Jan Palach, tři dny na to na následky svého popálení zemřel. Chtěl bych v této souvislosti napsat o písni Ticho.
Ivan Rössler
Slavnější než Karel Gott
Byl považován za jednoho z králů rock and rollu a je to šedesát let od doby, kdy vyhrál s písní Rock Around the Clock jednu lokální soutěž. Psal se rok 1958 a řeč je o Pavlu Sedláčkovi.
Ivan Rössler
Valící se knoflíky
Legendární bratislavské skupině The Buttons se říká slovenští Rolling Stones. Když v roce 1964 Dodo Šuhajda skupinu společně s dalšími hudebníky zakládal, byli natolik okouzleni skupinou Rolling Stones, že ji začali napodobovat.
Ivan Rössler
Omluva
Tak jsem si se skupinou Progres 2 trochu naběhl a po právu jsem to schytal. Chtěl jsem si zkrátit cestu, ale trochu se to nepovedlo. A tak se omlouvám.
Ivan Rössler
Rockeři po padesáti letech
Hned dvě rockové skupiny slaví padesát let od svého vzniku. Progres 2 a The Plastic People of the Universe.
Ivan Rössler
Jasná páka se starým obsahem
Až na konci roku jsem si uvědomil, že letos bylo takové polokulaté výročí jednoho článku, který spustil lavinu zákazů, jež postihla řadu rockových kapel.
Ivan Rössler
Černý racek a ti druzí
Černý racek je jedna z nejlepších rockových skladeb, kterou napsal Oldřich Veselý, autor mimo jiné i písně Válka je vůl a mnoha dalších. 13. listopadu by se dožil sedmdesáti let.
Ivan Rössler
Jeli jste někdy třicítkou? Jaké to je?
Vážená paní primátorko Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, dovolte mi, abych Vám osobně pogratuloval k nové metodě, jak získat od lidí nedobrovolný příspěvek do Vaší magistrátní pokladny.
Ivan Rössler
Utečenci dorazili do Prahy
Na Masarykovo nádraží dorazilo několik vlaků přeplněných utečenci. Celkem přijelo více než 370 000 lidí. Mnoho z nich mělo prostředky na přežití jen několika málo dní.
Ivan Rössler
Bublina
Před mnoha lety jsem zachytil vyprávění Lubomíra Lipského o jeho dětství. Se smutkem z jeho odchodu vám ho nabízím. "... vždyť vy vypadáte docela k světu! A já si myslela, že jste spíš takový bublina,"
Ivan Rössler
Česká politika potřebuje politiky
Ve správně fungujícím státě se občan o politiku nemusí starat, má na to lidi - vládu, parlament a pana prezidenta.
Ivan Rössler
Ještě jednou Jiří Voskovec
Téma Voskovec bylo jedním z témat, které jsem si vybral pro svůj rozhlasový pořad na výstavě KDE DOMOV MŮJ, která byla v roce 1990 v Praze U Hybernů. Jmenoval se Setkání s Georgem Voskovcem.
Ivan Rössler
Jiří Voskovec 60 + 50 = 110
Jiřího Voskovce jsem slyšel už jen z desek (a viděl ve filmu). Ale byl jsem na jeho malé oslavě. Bylo to v roce 1965, kdy se oslavovaly v Divadle hudby v Praze jeho šedesátiny.
Ivan Rössler
Na obranu Landy
Tak jsem si přečetl, že náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD) v uplynulých dnech odmítl, aby zpěvák Daniel Landa složil hymnu k pražské oslavě 700. výročí narození panovníka Karla IV.
Ivan Rössler
Zemřel Malý velký lord Rostislav Černý
Rostislav Černý skutečně hrál Malého lorda v semaforském Člověku z půdy (v alternaci s Jiřím Suchým!), mnohem víc byl ale znám jako autor nesmrtelných hitů jako například Trezor (Karel Gott), Oliver Twist (Eva Pilarová), Dej mi pár okovů (Karel Hála) a mnoha dalších. Jeho kamarád Jiří Srnec mu nabídl angažmá v Černém divadle a tím mu vlastně umožnil, aby emigroval. Nebylo divu, bylo to krátce po sovětské invazi v roce 1968. Před Rosťovou emigrací jsme se párkrát potkali, jednou jsem byl dokonce svědkem, jak v Redutě někomu prezentoval svou novou píseň.
Ivan Rössler
Prezident si může dělat, co chce!
V zásadě si prakticky může dělat kdokoliv cokoliv do té doby, kdy se někdo jiný rozhodne, že vytvoří nějakou nepřekročitelnou hranici. Teď tuto hranici vytvořil náš prezident, který zabouchl dveře Hradu americkému velvyslanci. Souhlasím s prezidentem, že nám nějaký cizinec nemá kecat do toho, co dělá naše hlava státu.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1848x