Proč bych nepodepsal

Nemám rád petice, zejména ne ty, které chtějí odvolat prezidenta. Prezidenta je možné volit anebo nevolit, ale pokud je zvolen, je třeba ho ctít. To neznamená s ním bezhlavě souhlasit a bezmezně ho obdivovat. Ale je třeba respektovat, že ho z druhé strany olizujeme na známkách anebo nad námi spíná ruce na úřadech či ve školách. Doma si ho věšet nemusíme, tedy jeho obraz samozřejmě. S prezidentem lze polemizovat, diskutovat - pokud dostaneme šanci a slovo - ale neměli bychom ho odvolávat.

Pan prezident má bezpochyby právo říkat o Ukrajině, co chce, už jenom proto, že toto právo má každý z nás. Otázka je, kdo o tom ví víc a jak kvalifikovaně se o tom mluví. A podobné je to i v ostatních otázkách. Pokud máme s Ruskem diplomatické styky a nejsme s ním ve válečném vztahu, není nepochybně trestné Rusko navštěvovat. Kdo na to má žaludek, ať si tam jede. Konec konců, kde jinde si lze pokecat s Ficem nebo Kimem. 

Jen by mne zajímalo, kolik lidí, kteří petici podepsali, ji skutečně četlo. Ze zkušenosti vím, že naši občané často něco podepisovali a pak tvrdili, když se to obrátilo proti nim, že to vlastně nečetli, že jim to někdo podstrčil a tak podobně. Podepisovat petice není trestné a dokonce za svůj podpis občan ani není nijak odpovědný.

Nejsem fanoušek pana prezidenta a ani jsem ho nevolil, ale je zvolen a já to respektuji. Proto bych nikdy žádnou petici proti němu nepodepsal. A ani mu nebudu psát hanlivé vzkazy na fasádu Pražského Hradu. To ale neznamená, že když se mi něco nebude líbit, že mu to tady z plných plic neřeknu. Otázka je, zda je na to zvědavý. Jak je vidno, bude si stejně dělat, co chce. Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno Volovi (napsal jsem vola s velkým V, aby alespoň tady byla nějaká rovnoprávnost).