S Janem Třískou před startem Novy.
S tím souviselo i vysílání jakési ouvertury z Národního muzea, která předcházela slavnostnímu spuštění prvních Televizních novin.
Na to vysílání z Národního muzea se pamatuji velmi dobře. Samotný přímý přenos jsme prokládali zdravicemi nejrůznějších osobností. Program pohotově moderoval Roman Šmucler s Hanou Heřmánkovou a neměli to jednoduché, protože docházelo k průběžným změnám tak, abychom skončili před půl osmou, kdy se přepínalo do Měšťanské besedy.
Josef Prouza (jeden z mých dramaturgů a současně skvělý choreograf - dělal například choreografii filmu Šakalí léta) nacvičil charleston na schodech, což nebylo zrovna jednoduché. Mezi gratulanty nechyběl ani Marek Eben, Jan Tříska (Obecnou školu jsme vysílali hned po Televizních novinách) a mnoho dalších. 4. února byl pátek.
Sobota už plně patřila zábavě: 5. února startovala Ruská ruleta, kterou moderoval Marek Eben a Oldřich Kaiser s Jiřím Lábusem. Byl to nápad výborného dramaturga Jana Czecha, který s oběma protagonisty připravoval i jejich famózní Rodinku. O týden později to byly Ptákoviny s Petrem Rychlým a Bárou Štěpánovou, kteří pořad nejen moderovali, ale hráli i ve scénkách, jimiž přiváděli lidi na ulici do rozpaků. Následující týden jsme vysílali Školu života s Milanem Markovičem, ale jeho pořad se moc neujal a tak brzy skončil. Následovaly (už bez pořadí) další pořady: Čundrcountry show Ivana Mládka, Na vlastní nebezpečí Martina Dejdara a Petra Vacka a vrcholem bylo vysílání soutěže krásy Miss 1994, kterou jsme vysílali už 9.4 z brněnského Ronda.
Velmi dobrý start mělo Eso s Terezou Pergnerovou, které se na obrazovce udrželo neskutečných jedenáct let. V počátcích Novy jsme vysílali i řadu magazínů, různých jednorázových pořadů, ale vesměs se moc neujaly. A tak formáty přicházely a odcházely, až se je skoro bojím spočítat. Možná bychom mohli být pyšní, že tři nejsledovanější televizní pořady vůbec připravila a odvysílala redakce zábavy: Miss desetiletí, Novoty a Pět let s vámi. Miss desetiletí dokonce překročila hranici pěti miliónů diváků u obrazovky. Na Nově jsem vydržel celých třináct let. S příchodem Rumunů můj život na Nově skončil. Ale nelituji toho, protože rumunská cesta nebyla současně mojí cestou. Nicméně na Novu rád vzpomínám a proto mi to nedá, abych se nepřipojil k mnoha gratulantům, kteří připijí k jejímu čtvrtstoletí. Já alespoň na dálku.
